Evropa: Automobily by měly zůstávat za hranicemi měst
Dopravní zácpa jako finanční zatížení: V roce 2025 budou dopravní zácpy v evropských velkoměstech způsobovat náklady ve výši 208 miliard eur ročně. A možná budou dokonce ještě vyšší, protože do roku 2050 má více než 82 procent Evropanů žít ve městech.
Jízdní kolo na prvním místě: Obyvatelé Amsterdamu ujedou každý den dva miliony kilometrů na jízdních kolech. To odpovídá 60 procentům všech jízd v centru města. Jízdní kolo je rozšířeným dopravním prostředkem také v Kodani, v níž jezdí 45 procent obyvatel každý den na kole do práce nebo na univerzitu.
Omezení vjezdu: Ekologická známka v Německu, městské mýto v Londýně a Miláně, zákazy vjezdu pro starší vozidla v Paříži. Desítky evropských metropolí omezují automobilovou dopravu ve svých centrech.
Severní Amerika: Dopravní zácpy pohlcují více než 120 miliard dolarů ročně
Více automobilů než řidičů: V roce 2003 poprvé přesáhl v USA počet registrovaných vozidel počet osob s řidičským oprávněním.
Dopravní zácpa jako finanční zatížení: V USA stráví řidiči v deseti městech s nejvyšší hustotou dopravy přibližně 42 hodin ročně v dopravních zácpách. Motoristé tak přijdou o 121 miliard dolarů kvůli ztrátám času a zbytečně spálenému palivu.
Společné cestování automobilem: Za účelem snížení hustoty dopravy byly v USA již v roce 1961 zřízeny první jízdní pruhy pro vozidla obsazená více osobami. Dnes zahrnuje tato síť 5000 kilometrů silnic. Jízdní pruhy „High Occupancy Vehicle“ nebo „Carpool Lanes“, jak jsou v USA nazývány, mohou využívat pouze vozidla, v nichž sedí dvě, tři nebo více osob.
Japonsko: Nejprve parkovací místo, poté automobil
Šnečí tempo: V Tokiu jezdí automobily průměrnou rychlostí 15 kilometrů za hodinu. I přestože silnice pokrývají v Tokiu více než 22 000 kilometrů a jízdní kola mají 14procentní podíl na dopravě, má toto město jen 11,6 kilometru cyklostezek a pruhů pro jízdní kola.
Problémy s parkováním: V Japonsku je 61 milionů registrovaných vozidel a příliš málo parkovacích míst. Ve městech, jako je Tokio, si smí automobil koupit jen zákazník, který prokáže, že pro něj má parkovací místo.
Miniaturní automobily: Jedním z nápadů jak optimalizovat dopravu bylo zavedení nové třídy vozidel, tzv. „Kei cars“. Tyto automobily jsou kratší než 3,40 metru a mají motor se zdvihovým objemem nižším než 0,66 litru.
Čína: Loterie o registrační značku
Dopravní zátěž: Na konci roku 2015 jezdilo po čínských silnicích celkem 279 milionů motorových vozidel, z toho 172 milionů automobilů.
Koleje: Čínská vláda intenzivně podporuje tramvajovou dopravu. Ta má v Pekingu, s deseti miliony cestujících denně, podíl již 44 procent.
Loterie: Šanghaj vydává každý měsíc jen 9000 nových registračních značek. Její získání může v závislosti na městské čtvrti vyjít až na 8000 čínských jüanů, což je více než 10 000 eur. Registrační značky jsou často prodávány v dražbách nejvyšší nabídce.
Indie: Na dvou nebo třech kolech k moderní mobilitě
Růst: Přes 40 měst v Indii má v současnosti již více než jeden milion obyvatel. S ročním přírůstkem ve výši 15 milionů obyvatel vykazuje Indie nejrychlejší růst na světě.
Jednostopá vozidla: Na indických silnicích jezdí přibližně 125 milionů jednostopých vozidel. To je 70 procent všech vozidel provozovaných v této zemi.
Průkopníci: Městu Ahmedabad se podařilo omezit motorizovanou dopravu optimalizacemi a investicemi do dopravní infrastruktury. V současnosti zde lidé podnikají 58 procent svých jízd veřejnou hromadnou dopravou nebo nemotorizovanými dopravními prostředky.
Latinská Amerika: Lanová dráha místo rychlostních komunikací
Lanová dráha (1): V centrech chaotických megaměst v Jižní Americe nepřestávají lanové dráhy zaznamenávat nevídaný rozmach. Lanové (vzdušní) dráhy vyžadují méně místa a navíc stojí desetkrát méně než metro nebo rychlostní komunikace.
Lanová dráha (2): V roce 2016 byla slavnostně uvedena do provozu první městská lanová dráha v Mexiku. Kabiny lanové dráhy zde nahrazují několik tisíc malých autobusů. Před Mexikem realizovaly koncept „silnice ve vzduchu“ také Kolumbie, Bolívie, Brazílie a Venezuela.
Lanová dráha (3): Mezi La Paz, hlavním městem Bolívie, a sousedním městem El Alto stojí nejdelší městská lanová dráha na světě, která měří 10 kilometrů. Cestující ušetří jízdou až jednu hodinu a zároveň bojují proti znečišťování životního prostředí. Do roku 2019 má být síť lanových drah rozšířena na 30 kilometrů.
