O půlnoci na Silvestra si zaměstnanci automobilky Opel nebudou připíjet jen na Nový rok 2012, ale oslaví zároveň začátek roku 150. výročí založení své značky. V roce 1862 zakladatel firmy Adam Opel asi sotva předpokládal, že jeho podnik bude jednou patřit mezi největší automobilové výrobce v Evropě.
Adam Opel začal v roce 1862 v zámečnické dílně svého otce v německém Rüsselsheimu vyrábět šicí stroje. A výroba se rozběhla velmi úspěšně. Zanedlouho se hitem staly první bicykly, a tak v roce 1886 také Opel uvedl svůj první model pojmenovaný „Velociped“. Bicykly z Rüsselsheimu si rychle získávaly popularitu. Do poloviny dvacátých let dvacátého století se Opel etabloval jako největší výrobce jízdních kol na světě. V mezidobí se produktové portfolio Opelu rozšířilo i na motocykly. Historie výroby automobilů značky Opel začala roku 1899, čímž se Opel stal druhou nejstarší německou automobilkou (po značce Daimler-Benz).
Na podzim roku 1902 Opel představil svůj první automobil „Lutzmann motorcar patent“ s motorem 10/12 HP. Automobily Opel si rychle získaly popularitu: Už v roce 1906 celkový počet vyrobených vozů překročil hranici 1000 kusů. Do roku 1914 Opel překonal všechny své konkurenty a stal se nejsilnějším automobilovým výrobcem v Německu. Značka si vydobyla dobré jméno jako výrobce oblíbených a dostupných vozů, jakými byly např. modely „Doktorwagen“ (1909) nebo „Püppchen“ (1914). Tyto modely položily základy filozofie značky Opel – totiž nabízet kvalitní, spolehlivé a dostupné vozy pro široký okruh zákazníků.
Ve dvacátých letech dvacátého století se poprvé projevil průkopnický duch značky Opel, který je pro značku typický dodnes. Byla to éra modelů „Laubfrosch“ (rosnička) a „Rakete“ (raketa). „Laubfrosch“ (rosnička), malý automobil s typovým označením 4/12 HP, dostal svoji přezdívku proto, že jeho karoserie byla standardně lakovaná světle zelenou barvou. V roce 1924 Opel jako první automobilový producent v Německu zavedl do výroby montážní pás.
V tomto období začal Opel experimentovat s raketovým pohonem, což vzbudilo velkou pozornost. Například v roce 1928 automobil Opel s raketovým pohonem vytvořil nový rychlostní rekord pozemního vozidla na závodním okruhu Avus v Berlíně. Fritz von Opel dosáhl rychlosti 238 km/h, která byla v těch dobách téměř nepředstavitelná. O rok později se Opel vznesl na oblohu: Kluzák Opel-Sander RAK1 s raketovým pohonem odstartoval z travnaté plochy letiště Rebstok ve Frankfurtu nad Mohanem, což byl historicky první úspěšný let pilotovaného letadla s raketovým pohonem.
Rok 1929 znamenal začátek složitého období pro celý automobilový průmysl. V důsledku globální hospodářské krize ztratily práci miliony lidí, světová ekonomika se zhroutila jako domeček z karet. Opel ale dokázal rychle zareagovat a našel si silného partnera v podobě amerického automobilového gigantu General Motors. Díky tomu dokázal Opel zkonsolidovat svoji pozici na trhu a v roce 1935 překonal symbolickou hranici výroby 100 000 automobilů ročně. Vedle osobních modelů se na trhu velmi dobře uplatnil i nový lehký a střední nákladný automobil Opel „Blitz“ (blesk), který se vyráběl v nově postaveném závodě v Brandenburgu. V tomto období Opel představil významnou technickou inovaci: Model Olympia byl prvním německým sériově vyráběným automobilem se samonosnou ocelovou karoserií. O rok později značka položila základy 75-leté historie úspěchu v kompaktní třídě, který trvá dodnes. Rozběhla se výroba prvního modelu Kadett, jehož téměř nepřerušená tradice výroby vyústila do aktuální modelové řady Astra. V roce 1936 byl Opel největším automobilovým výrobcem v Evropě s roční produkcí více než 120 000 vozidel.
Po skončení druhé světové války, během které byla civilní výroba pozastavena, obnovil Opel výrobu automobilů v období poválečné rekonstrukce Německa. Tzv. německý hospodářský zázrak v 50. a 60. letech dvacátého století je nerozlučně spojený s mnoha modely Opel, jako byly např. Olympia , Olympia Rekord, Rekord P1 a Kapitän. Kromě nich byl Opel přítomný v mnoha a mnoha domácnostech i díky chladničkám Opel „Frigidaire“. V roce 1962 při příležitosti 100. narozenin značky Opel byl otevřen druhý výrobní závod značky v Bochumi, kde se vyráběl nový model Kadett. V následujícím období vznikla řada nových modelů, které upevnily sportovní a emocionální reputaci značky Opel – např. legendární kupé Commodore, Manta a GT. Opel si vytvořil silnou pozici i ve vyšší třídě, a to díky modelovému programu „KAD“ (Kapitän, Admiral, Diplomat), který později nahradila limuzína vyšší střední třídy Senator a kupé Monza.
V roce 1971 sjel z výrobního pásu desetimilontý Opel. V tomto roce Georg von Opel s modifikovaným modelem Opel GT vytvořil nový světový rychlostní rekord v kategorii elektromobilů, kdy dosáhl rychlosti 188 km/h. To je důkazem, že Opel se problematikou elektrického pohonu automobilů zaobíral už dávno – o mnoho desetiletí dříve než ostatní automobiloví výrobci. Opel je dodnes průkopníkem v této oblasti: Model Ampera o výkonu 111 kW (150 k), vybavený revolučním systémem elektrického pohonu s prodlouženým dojezdem je prvním sériově vyráběným elektromobilem na světě, který může praktickými vlastnostmi a dojezdem konkurovat běžným automobilům se spalovacími motory.
V roce 1972 byl Opel nejúspěšnějším automobilovým výrobcem v Německu. V dalších desetiletích vznikly v Rüsselsheimu nové modelové řady, konstruované s důrazem na bezpečnost, spotřebu paliva a šetrnost k životnímu prostředí. Pátá generace modelu Kadett, která poprvé dostala pohon předních kol, měla koeficient aerodynamického odporu Cx 0,39, čím se tento model zařadil mezi nejaerodynamičtější kompaktní automobily vůbec. Rekordně nízkými hodnotami Cx se chlubily i další modely Omega A (Cx 0,28) a Calibra (Cx 0,26). V 80. letech dvacátého století vystoupila do popředí problematika emisí. A Opel patřil i v této oblasti mezi průkopníky: Jako první německý automobilový výrobce nabídl kompletní modelový program s řízenými katalyzátory a od roku 1989 jsou katalyzátory součástí standardní výbavy všech automobily značky Opel.
V roce 1991 v modelové řadě Astra debutoval bezpečnostní systém Opel, který byl tvořen výztuhami ve dveřích pro zvýšení ochrany při náraze z boku, přepínače bezpečnostních pásů a speciální konstrukce sedadel, která zabraňuje poklouznutí upoutané osoby pod bezpečnostním pásem.
Jako „trendsetter“ se značka Opel opět projevila uvedením modelu Frontera. Tento model s pohonem všech kol se stal průkopníkem dnes mimořádně populárních SUV modelů a rychle si v něm vydobyl pozici lídra. V roce 1992 spustil Opel výrobu v nově vybudovaném továrně v Eisenachu – toho času nejmodernějším výrobním závodě na světě. Potom následovalo uvedení mnoha významných modelů: V roce 1997 se Opel stal prvním evropským výrobcem, který v modelové řadě Corsa nabídl hospodárný tříválec. V roce 1999 debutoval model Zafira – Opel s ním založil dravě expandující segment kompaktních vanů a ustavil nové standardy variability interiéru rodinných vozů. V tom samém roce Opel oslavil působivé výrobní jubileum: Z výrobního pásu sjel 50-miliontý automobil značky Opel!
Uvedením modelové řady Insignia v roce 2008 začal Opel budovat novou pozici značky. Nová vlajková loď přinesla novou filozofii designu značky: Kombinaci sochařského umění s německou precizností. A v tomto duchu pokračují i nejnovější modely Zafira Tourer a Astra GTC.
Opel a jeho anglická sesterská Vauxhall v současné době prodávají své vozy ve více než 40 zemích a zaměstnávají celkem asi 40 500 lidí ve výrobních závodech a vývojových centrech v šesti evropských zemích. V roce 2010 Opel/Vauxhall prodal více než 1,1 milionu osobních a lehkých užitkových automobilů a dosáhl v rámci Evropy tržního podílu 6,2 procenta. Uvedením elektromobilu Ampera tato značka s dlouhou tradicí zahajuje své působení ve zcela novém segmentu automobilového trhu a zvýrazňuje tak svoji roli průkopníka progresivních řešení individuální mobility.
