Nadmořská výška má na automobily podobný vliv jako na lidi. Čím výše se ocitnete, tím méně obsahuje vzduch kyslíku, a dýchání se proto stává obtížnějším. Ford nicméně navrhuje své produkty tak, aby podávaly spolehlivý výkon všude, kam vedou silnice – proto testovací tým pravidelně vyráží do rakouských Alp na proslulou silnici na Grossglockner.
Tento nádherný, dechberoucí pruh asfaltu, jehož stavba byla dokončena v roce 1935, se vine po úbočích hor přímo do srdce Národního parku Vysoké Taury a nabízí přitom fantastický výhled na nejvyšší horu Rakouska, Grossglockner (3 798 m n. m.), a její ledovec Pasterze.
Silnice měří 48 kilometrů, má 36 fantastických zatáček a vede až do nadmořské výšky 2 504 metrů. Není divu, že se stala svého druhu poutním místem pro motocyklisty i vyznavače sportovní jízdy automobilem. Zároveň představuje dokonalou lokalitu pro horské zátěžové testy Fordu Focus nové generace.
Inženýr Bernd Herweling z vývojového střediska Ford zde tráví dva týdny, přičemž každý den najezdí 200 km nahoru a dolů po silnici na Grossglockner. „Testujeme zde Focus nové generace s celou řadou motorizací, jak zážehových, tak vznětových,“ vysvětluje. „Hodnotíme použitelnost na strmých horských silnicích z pohledu zákazníka. Grossglockner je k tomu ideální, zdejší silnice má velmi dobrý povrch. Pro své testy využíváme prvního úseku, kde je stoupání nejstrmější. Prakticky celou cestu až do výšky 2 400 metrů nad mořem činí stoupání téměř konstantních 12 procent. Tady nahoře je vzduch mnohem řidší, takže motor se musí více snažit. A trasa je docela dlouhá, což nám umožňuje získat velké objemy dat.“
Dnes tým testuje silně zamaskovaný Focus se zcela novým přeplňovaným zážehovým motorem Ford EcoBoost 1,6 l. Zatímco Bernd řídí, jeho kolega Markus Polle na sedadle spolujezdce sleduje na notebooku klíčové provozní údaje. Několik plastových kanystrů vzadu tvoří zátěž, jejíž hmotnost odpovídá třem urostlým dospělým.
Po zaplacení 28 eur mýtného se závora zvedá a silnice začíná okamžitě stoupat v sérii ostrých zatáček. Bernd jede většinou na druhý nebo třetí rychlostní stupeň, ale do nejostřejších vlásenek musí občas podřadit i na „jedničku“. Předjíždí nejen autobusy, ale tu a tam i exotické sportovní vozy.
Na vrcholu zastaví a okamžitě natáhne okolo motorového prostoru plachtu, která má zachytit teplo. „Chceme, aby motor zůstal co nejteplejší,“ vysvětluje. „Cestou nahoru podrobně monitorujeme chladicí soustavu, teplotu chladiče i oleje a u vozů se samočinnou převodovkou také teplotu převodového oleje. Máme na palubě více než 100 elektronických kanálů, které zaznamenávají údaje o vozidle. Zatím je vše v pořádku. Mým úkolem je jet poměrně rychle, ale nikoliv na limitu. Mohli bychom jet daleko rychleji!“
Když Bernd a Marcus analyzují data z počítače, shromáždí se okolo kamuflovaného Focusu zástup lidí. Někteří fotografují, jiní se snaží nahlédnout dovnitř.
„To se stává často,“ přiznává později Bernd. „Jakmile vůz zastaví, lidé se snaží nahlédnout dovnitř. Nebo se otáčejí, když projedeme okolo. Jsou prostě zvědaví. Pokud chce někdo fotografovat, nemůžete tomu zabránit, maskování však pomáhá.“
Po pěti minutách je čas zamířit zpět. Cestou nahoru nejvíce trpí spojka a motor, ale při sjezdu jsou nejnamáhanější brzdy. Řada dopravních značek zde proto upozorňuje řidiče, aby zařadili nižší rychlostní stupeň a šetřili brzdy. Bernd ovšem brzdí do každé zatáčky velmi pozdě. Focus se ale naštěstí nenechá ani takto nešetrným zacházením zahnat do úzkých.
Cestou dolů potkáváme jiný maskovaný Focus, který za sebou táhne mohutný dvounápravový přívěs. Bernd vysvětluje, že řidič má za úkol držet celou cestu konstantní rychlost 30 km/h. Při tomto tempu se k chladiči dostává jen velmi slabý nápor studeného vzduchu, což vystavuje chladicí soustavu motoru těžké zkoušce.
„Testování s přívěsem je velmi důležité,“ podotýká Bernd. „Na úrovni moře může vůz s touto motorizací táhnout až 1 500 kg. Zde je však řidší atmosféra, proto je motor zatěžován mnohem více. Jdeme až na limit, abychom zjistili, jakou hmotnost vůz do kopce utáhne a jak spojka zvládne rozjezdy do kopce ve vysokých nadmořských výškách. Podmínky jsou to skutečně extrémní, ale právě proto jsme tady. Pokud vůz splní cílové výkonnostní parametry v tomto prostředí, zvládne v podstatě cokoliv, co od něj zákazníci mohou kdy žádat!“
